OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Festival Severní vítr je jeden z mála tvrdších open airů u nás, který za poslední tři roky roste a stává se dramaturgicky zajímavým (CALIBAN, TEXTURES, ARCHITECTS, …) i pro lidi mimo severočeský region. Dvou hlavních iniciátorů této akce jsem se zeptal nejen na záležitosti kolem devátého pokračování Severního větru…
Přejdeme hned k věci. Severní Vítr jste začali dělat před třemi lety. Tehdy jste přebírali malou regionální akci, nyní na mě ze soupisky koukají žánrové hvězdy světové úrovně. Jakým kouzlem se vám podařilo udělat z regionální přehlídky kapel akci, na kterou se sjíždějí lidé z celé republiky?
Ondra: Tehdá za námi přišel tehdejší organizátor celého festivalu Hynek Vraný, který si všiml, ze jsme v Litoměřicích začali dělat koncerty v klubu Dynamo. A chtěl výpomoc s line-upem, aby dostal fest mladší tvář.
Věrka: Nabídku jsme přijali, protože jsme měli pocit, že prostřednictvím této akce můžeme dát prostor hudebníkům, kteří v našem kraji nejsou až tak známí a současně místnímu publiku dát možnost poznat i kapely, které nejsou místní. Byla to pro nás svým způsobem výzva, protože zdejší publikum příliš nevyhledává nové tváře a radši sází na "osvědčená" jména.
Ondra: Festival před tím vypadal jako klasicky lokální fest v ČR s hlavni hvězdou KRUCIPÜSK. My jsme chtěli vytvořit jistou protiváhu drtivé většiny festivalů v ČR.
Takže hlavní motivací bylo představit kapely mimo region. Dle jakého klíče vybíráte kapely, respektive co musí kapela splňovat, abyste o ní uvažovali?
Věrka: Rozhodujícím faktorem je pro mě právě jistá osobitost, kterou zdejší "festivalový metalový mainstreem", myslím, postrádá.
Ondra: Začali jsme postupně připravovat návštěvníky na změnu. Trochu přitvrdit, ukázat kvalitu a trend, ale neměli jsme finance na nějakého známého headlinera, tak jsme zvolili kapelu, která loni dostala punc nejlepší maďarské undergroundové scény a to SUBSCRIBE. Hráli jako předkapela třeba s DEFTONES v Rumunsku
Osobitost je dost subjektivní pojem, co si pod tím představit? Dle mého si každá kapela myslí, že je osobitá…
Věrka: To bezesporu ano. Myslím, že tady jsi se trefil do černého. Vybíráme do jisté míry subjektivně a věříme, že se to bude líbit nejen nám.
Ondra: Jinak nyní to je tak, ze vyhledáváme mladé, kvalitní a bezpochyby i známé formace, které tu jen tak někdo neuvidí, chceme lidem otevřít oči, aby si poslechli dobrou muziku, kterou třeba neznají, ale aby věděli, ze se na Severáku budou 100% bavit.
A jaký ten vkus je? Zkuste nadhodit kapely, které se vám líbí a které by jste chtěli mít na Severáku, popřípadě podobně orientované kapely hledat u nás.
Věrka: Těch je...a vzhledem k tomu, že jsme oba multižánroví. můžu tu nahodit pár jmen: ALEXISONFIRE, MUDVAYNE, IWRESTLEDABEARONCE, JOB FOR A COWBOY, DEFTONES, DREDG, EXIT TEN...
Ondra: Sice většinou jdeme s trendem, ale třeba jsme uvažovali o BRING ME THE HORIZON, dále jsme usilovali o PARKWAY DRIVE a pro starší publikum jsme chtěli LIFE OF AGONY, MUSHROOMHEAD, scénu bych chtěl rozšířit o post HC kapely typu AMANDA WOODWARD …
Věrka: ...z českých kapel bychom se do budoucna rádi věnovali mladším formacím, které nejsou až tak známé, ale zasloužily by si to.
Ondra: Například NULLUS SUM, MOTHER a mnoho kvalitních band je i na Slovensku.
Věrka: Dále z českých začínajících kapel například WE ALL GONNA DIE.
Ze slovenských máte letos třebas MADCULT, to je vynikající volba. Zmínili jste MUSHROOMHEAD, vím, že ty už skoro na soupisce byli – proč to nakonec nevyšlo?
Věrka: Management s námi přestal komunikovat.
Ondra: MUSHROOMHEAD vyměnili managera a s novým jsme se nedomluvili, vázla komunikace, i když to bylo před tím na spadnuti.
Věrka: Zpočátku byli nadšení, jenže posléze komunikace začala váznout a nakonec to usnulo na mrtvém bodě, protože management nereagoval na maily, telefony, nic.
Jednali jste v rámci Severáku i s jinými „velkými“ kapelami?
Ondra: No byla pravda ze jsme měli zájem o MESHUGGAH a LIFE OF AGONY. MESHUGGAH málem podepsali smlouvu. Ze začátku nám šlo hlavně o TEXTURES a to se nám podařilo.
Málem? Co se stalo?
Ondra: Rozhodli jsme se, ze chceme více podpořit mladou scénu a jit jiným směrem a vybrali trochu komerčnějši, ale pro mladé hodně dobrou kapelu CALIBAN, na které jsme si brousili zuby už loni.
Neuvažovali jste o změně názvu festivalu na něco anglického?
Věrka: Uvažovali. Ostatně když se podíváš na MySpace, většina letošních zahraničních účastníků festival avizuje jako Nordwind Fest. Jde o to, že když už si lidi na něco zvyknou, tak s "novým" názvem je to trošku krok zpět.
Ale tak šlo by jet nějakou dobu paralelně se dvěma názvy, lidé by přivykli, že jde o jedno a to samé… Letos máte poprvé opravdu velká jména v dramaturgii a tedy asi i celkem značně košatější rozpočet. Řada festivalů letos silně dojíždí na nedostatek zájmu lidí. Nemáte žádné sponzory, vše táhnete jen dva. Máte pár dní před festíkem klidné spaní?
Ondra: co k tomu říct...
Věrka: Včera jsem šla spát ve tři ráno. Dneska jsem zatím odbavila přes padesát e-mailů... jsou to nervy.
Ondra: Každá akce je až do poslední chvíle svým způsobem sázka do loterie.
Na druhou stranu další festivaly se ve vašem regionu nekonají, Oleško které minulý rok headlinovala DAGOBA bylo zrušeno, stejně tak Bohoušovice, kde jsem na soupisce minulý rok našel CREMATORY, BORN FROM PAIN. Jste jednoznačně nejzajímavější akcí na severu Čech, to by vám mělo hrát do karet…
Věrka: ...byli bychom rádi.
Vítr proslul tím, že se snažíte mít co nejbohatší doprovodný program, na co všechno se mohou návštěvníci těšit letos?
Klasika - fireshow, exhibice na kolech, PlayStation Aréna, turnaj ve fotbálku, …
Dotáhli jste sem už celou řadu zajímavých zahraničních kapel na samostatné koncerty nebo i minitour po ČR, v září například organizujete německé MINDTRAP, co se chystá do budoucna, jsou nějaké další vize, záměry?
Věrka: Vize určitě jsou, ale ty neprozradíme. Děláme věci pro lidi a dokud je to bude bavit, budeme se snažit i my.
Tak jinak, jakou kapelu byste sem ještě rádi dotlačili?
Ondra: WITH ABANDON na podzim, ARCADII a JUNE PAIK a další si necháme..
23.8. děláme koncert v českolipském Luxoru - PRO-PAIN (USA), ANNOTATIONS OF AN AUTOPSY (UK) , TRIGGER THE BLOODSHED (UK), VIATROPHY (UK), IMPENDING DOOM (USA)...
Vaše jméno bylo i u plánovaného festivalu NetOfMusic, který se nakonec vůbec nekonal, ačkoliv se tam měla objevit ta největší jména současné světové tvrděkytarové scény. Proč celý projekt nakonec vybouchnul?
Věrka: Tento festival byl od prvopočátku pseudoakcí v hlavě otce myšlenky. Když jsme zpočátku jednali o rozpočtu, padaly šestimístné cifry. Byli jsme do celého podniku angažováni jako dramaturgové a ve chvíli, kdy vše stálo prakticky opět jen na nás dvou a řešili jsme vše od dramaturgie, přes webové stránky, grafiku, PR a milion dalších věcí, jsme se rozhodli soustředit na "náš" Severní vítr. Myslím, že jsme tehdy rozumně vycítili, že bychom si mohli sami pod sebou podřezat větev a za včasu jsme zařadili zpátečku. A samozřejmě jsme si moc dobře vědomi, že důvěru zahraničních agentur si nezískáte snadno a přestože jsme celý Net Of Music projekt opustili relativně zavčasu, zavřeli jsme si nejedny dveře za hranice. V každém případě to pro nás byl krok k tomu, že se lze v této branži spolehnout jen sám na sebe.
V souvislosti s NET OF MUSIC jsem zaslechl jména jako DILLINGER ESCAPE PLAN, DESPISED ICON… Slyšel jsem správně?
Ondra: DESPISED ICON A BLACK DAHLIA MURDER, to jsme měli už zabookovano
Věrka: DILLINGER byli takový náš osobní výběr…
Ondro, Ty zpíváš v Litoměřické hardcore bandě ANIME TORMENT, máte nyní v sestavě poměrně kritickou situaci, část kapely se rozhádala a polovina odešla… Jak vypadá situace nyní?
Ondra: Posledních pul rok jsme měli v kapele osobni problémy, které nám lezly na mozek. Už bylo moc věcí, které nás každého zasáhly. Chodili jsme na zkoušky a hráli koncerty v čím dal tím horším duchu, atmosféra v kapele byla špatná. Udělali jsme to, co jsme udělali, rozhodli jsme se prostě udělat změnu, aby to neznamenalo pro kapelu konec. Nyní jsme konečně zase kompletní, i když jsme museli zrušit dost důležitých koncertů pro ATčka, ale myslím, ze teď to bude jen lepší a hlavně máme chuť hrát a bavit muzikou nejen nás, ale i ostatní lidi.
Budou změny v sestavě znamenat i posun žánrový? Pokud ano - jakým směrem?
Ondra: Teď se zatím soustředíme naučit nového basistu a bubeníka staré věci, ale máme připravené 2 skladby, které by měly určitě posunout nynější styl dál. Trochu jsme přitvrdili a možná ubereme na čistých zpěvech.
Díky tomu co děláte v oblasti organizování všeho možného i nemožného sis už zahrál s mnoha zajímavými kapelami. Jaký koncert považuješ za nejvydařenější?
Ondra: Když jsme hráli s kapelami na které bych jen zašel s nadšením na koncert a na jednou si s nimi můžu zahrát, tak já mám rád koncerty, které mají atmosféru, ať hrajeme třeba ve staré tělocvičně nebo na veselici na Moravě. Vážím si každého koncertu, co mě chytí za srdce, mám velký respekt ke kapelám, se kterými si můžeme zahrát, ať to jsou WARFROM A HARLOTS MOUTH nebo třeba SILENT DECAY. Zahraji si stejně rad i s českými bandami BEAUTIFUL CAFILLERY, DIVE a třeba SIN THE EIGHTH.
Tak a to bylo vše, díky moc za váš čas. Pokud máte na srdci ještě něco, na co se nedostala řada, popřípadě nějaký vzkaz našim čtenářům, máte nyní prostor…
Věrka: Určitě budeme rádi, když čtenáři Metalopolis navštíví nějakou z našich akcí.
foto: album Svobodových
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.